(5. 9. 2010)
CIAF 2010
Na letošní CIAF 2010, konaný o víkendu 4. a 5. září na letišti v Hradci Králové jsem po předešlém ročníku (letos označeném za uspěchaný a improvizovaný), jel bez jakýchkoli velkých očekávání.
Proto mě ani trochu nezaskočilo, že nikde nebyl k dispozici žádný oficiální program, případně jiné publikace, které jsem si v devadesátých letech nikdy neváhal koupit. Moje nejistota rostla s tím, že jsem nějak nebyl schopen narazit na žádné letouny na statické ukázce.
Nicméně sotva jsem prošel kolem několika exponátů, začal se v mém nitru rodit jakýsi pocit naděje. Sice první, na co jsem narazil, byly z loňska dobře známé An-26 a vrtulník Mi-17, a následoval nikterak překvapivě cestovní letoun z vládní letky, ale přesto čumák dopravního letounu C-130 Hercules ve mě vyvolal slabý pocit naděje.
Zamířil jsem ale k dalším statickým ukázkám, podle jejichž rozsahu jsem byl připraven odsoudit i nadcházející ročník. A na co jsem narazil?
Tedy, nebyla to taková pecka, jako dříve, ale rozhodně oproti loňsku jsem pocítil zlepšení. Přítomnost českého Gripenu mě nikterak nezaskočila, stejně jako tankovací KC-135. Rozhodně bych ale řekl, že letadel na statické expozici letos bylo alespoň o polovinu více; nebo alespoň byly rozmístěny tak, aby tímto dojmem působily.
Nakonec jsem se dočkal i letových ukázek, které začaly jako vždy v 11:00 zahajovacím průletem letadel a vrtulníků Armády České republiky. V té době jsem se již zmocnil kopie harmonogramu, který obdrželi novináři.
Protože nevzpomínám na CIAF, v němž by se podařilo přesně dodržet harmonogram, nebo jen pořadí ukázek, nevěnoval jsem pár přesmyčkám jakoukoli větší pozornost. Mnohem důležitější pro mě bylo, zda (a případně jak dlouho) si letecké přehlídky udrží svižné tempo, což pro mě byla takřka zásadní otázka pro zhodnocení letošního leteckého dne.
Hned poté předvedly vrtulníky Mi-24 svůj útok na pozemní cíle, podpořený pyrotechnickými efekty. Nic nového, protože totéž tu bylo i vloni, nicméně opět velmi zdařilé a líbivé. Vrtulníky provedly několik náletů a zmizely ze scény. Následovala asi čtvrthodinová pauza, vyplněná výčtem partnerů akce, ale bohudík to byla nejdelší a takřka poslední větší pauza.
Navíc velkou část z ní vyplnil úvod do další ukázky, při níž dvojice Gripenů předváděla spolu s osobním letounem Boeing 737 doprovod civilního letounu a jeho navedení na přistání. Tedy, takhle nějak prý vypadá, když naše stíhačky odchytí podezřele jednající dopravní letadlo. Příjemnou tečkou za celou ukázkou bylo přistání dopravního letadla na dráze letiště.
Takřka okamžitě po jeho přistání se na scéně objevil An-26 a seskok parašutistů.
Protože výčet všeho, co se nad letištěm v Hradci Králové v rámci CIAFu 2010 odehrálo byl velmi dlouhý, zmíním dále pouze techniku, která byla k vidění a dodám, že celý program si držel celkem svižné tempo a to až do zhruba půl páté, kdy došlo k jeho vyčerpání.
Ve vzduchu byl vidět mimo jiné belgický letoun F-16 Fighting Falcon, historický souboj letounů Fokker Dr.1 a Camel z první světové války, slovenský Mig-29 Fulcrum.
Program vrtulníků byl o něco pestřejší než vloni. Kromě již známé ukázky vyzvednutí člověka vrtulníkem W-3A Sokol a vyšší pilotáže bitevních vrtulníků Mi-24, které ale na rozdíl od loňska nezabíraly tak velkou část programu, bylo nově k vidění použité vrtulníku W-3A Sokol pro hašení požárů, které tak mělo v na královéhradeckém CIAFu premiéru. A kdo by se těšil na let vrtulníku Mi-24 na zádech, dozvěděl se, že na takové věci není tento krásný vrtulník stavěný.
A samozřejmě bylo k vidění i skupinové létání. Opět se předvedla skupina Breitling a navíc i větroně L-13 Blaník či zcela nově skupina Black Jacks z Německa či Saudští královští sokoli.
Za zmínku by zajisté stály i další ukázky, ale o nich snad krátce obrazem.
