(10. 11. 2010)
Pitva fotoaparátu
Byla to sláva, když se mi poprvé dostal do ruky můj první digitální fotoaparát, kterým byl právě tento povedený Canon PowerShot A200. Ačkoli v dnešní době se čipem o rozlišení 2 megapixely nenajde snad ani v mobilním telefonu a i nejlevnější kompak má alespoň pětinásobný zoom a při tom všem cenu alespoň poloviční, velmi jsem si jeho služby užíval a právě tento přístroj mě přivedl k fotografii, která pro mě v době kinofilmu a střední školy byla finančně nedostupná.
A i když měl opravdu šikovné pomůcky pro fotografování panoramatických snímků (žádný z mých současných fotoaparátů nezobrazuje při panoramatickém snímání kraj předchozí fotografie, na níž se navazuje), malé rozlišení jeho fotografií a hlavně pak minimální využití panoramatických fotografií způsobilo úpadek jeho využití. Navíc se fotografování s ním stalo obtížné vzhledem k poškození dvířek baterií, které vedlo k vypnutí fotoaparátu vždy ve chvíli, kdy se to nejméně hodilo.
Tyto a další skutečnosti vedly k tomu, že byl Canon PowerShot A200 vyřazen z aktivní služby. V tu chvíli již zbývalo jen rozhodnout o jeho dalším osudu. A protože člověk nemá moc příležitostí podívat se, jak to uvnitř vypadá, rozhodl jsem se fotoaparát otevřít a podívat se na to, jak je uvnitř konstruován.