Digitální fotografie Petr Fabián
vše okolo (digitální) fotografie a fotografováníDoposud mýma rukama prošly tři digitální fotoaparáty – k mému částečnému údivu jsou všechny stále funkční a tudíž je používám podle jejich využitelnosti v konkrétních případech.
Můj první digitální fotoaparát jsem pořídil někdy kolem roku 2002. Byl jím malý automat Canon PowerShot A200 bez optického zoomu či jiných dnes běžných vychytávek. I přes téměř minimální možnosti pro kreativní přístup k digitální fotografii mi umožnil pořizovat převážně dobré fotografie a přiblížil mě tak možnostem, které digitální zpracování fotografií nabízí.
Z dnešního hlediska je Canon PowerShot A200 velmi slabě vybavený digitální fotoaparát s malým rozlišením snímacího čipu a bez optického zoomu. Nicméně jeho rozlišení stačí k pořízení klasických momentek 9x13cm, takže pro běžné použití stále má co nabídnout. Ačkoli postrádá zoom, pro své malé rozměry je pro mě ideálním řešením ve chvílích, kdy potřebuji lehký a skladný digitální fotoaparát, u kterého se nemusím bát, že se někde v neschůdném terénu rozbije.
Další výhodou tohoto fotoaparátu je jeho dispozice pro pořizování panoramatických snímků, k čemuž má doposud nejlepší výbavu, na jakou jsem u svých fotoaparátů narazil.
Roku 2004 jsem se, po dvou letech intenzivního zájmu o digitální fotografii, rozhodl, že malý automat bez optického zoomu nestačí mým představám. Podařilo se mi tedy našetřit nějaké peníze a když jsem viděl, co vše lze s lepším fotoaparátem a desetinásobným zoomem pořídit, rozhodl jsem se též pro pořízení schopnějšího fotoaparátu.
Volba tehdy padla na digitální UltraZoom Olympus C-750, který jsem si vybral na základě doporučení kvůli dobré optice a kompaktnějšímu tělu než jaké nabízel konkurenční digitální fotoaparát.
Tento digitální fotoaparát mi nabídl ve své době ohromné možnosti nastavení, což značně zvýšilo můj požitek z fotografování, přestože jsem dlouhou dobu používal pouze nastavení rychlosti závěrky a několik dalších detailů.
Když jsem později zjistil, jaké fotografie lze pořizovat při extrémně dlouhých dobách expozice (sekundy a desítky sekund mi tehdy přišly neuvěřitelné), pořídil jsem si stativ a nadchl se pro noční fotografii.
V půli roku 2009 mě zaujaly zajímavé články týkající se digitálních zrcadlovek a já opět začal zvažovat pořízení novějšího a lepšího stroje. V té době jsem začínal pociťovat, že můj současný digitální fotoaparát začíná stárnout. Přesto jsem se dlouhou dobu nemohl odhodlat, protože ještě stále poměrně spolehlivě fungoval a investice dvacíti či více tisíc za nový fotoaparát mi přišla příliš vysoká.
Dalo by se říci, že šťastnou náhodou jsem se nachomýtl k 'neodolatelné' nabídce kitu jednooké digitální zrcadlovky Olympus E-420 s dvojicí objektivů, dostačujících pro běžné fotografování. A protože jsem již s jedním Olympusem měl velmi dobré zkušenosti, nerozhodoval jsem se příliš dlouho.
Digitální zrcadlovka se mi ukázala jako ideální volba díky možnosti pořízení různého vybavení a jeho použitelnost na jiné kompatibilní fotoaparáty. Do té doby jsem žádné doplňující vybavení pro svůj digitální fotoaparát nepořizoval, protože jsem nechtěl pořizovat nic, co by se k novému fotoaparátu nehodilo.